Projekt je zamýšlen jako kompletní rekonstrukce stávajícího rohového objektu a nástavba nárožní věže. Stávající objekt stojí na místě tří činžovních domů z konce 19. století, které byly součástí nikdy nedostavěného obytného bloku. Dodnes se z tohoto bloku, kromě řešeného trojdomu, zachovalo pět činžovních domů v ulici Prosecká a jeden činžovní dům v ulici Na Rozhraní. Mezi tímto domem a řešeným pozemkem se nachází volná domovní proluka o šířce 11,5 m, na které se v současné době plánuje výstavba obytného domu. Se stavitelem na této parcele jsou naše práce a projekt konzultována a koordinován.
Stávající objekt stojí na místě tří činžovních domů, které byly kompletně přestavěny začátkem 90. let na hotel. Tato přestavba proběhla v jednotném stavebním stylu s prvky postmoderny. Ze tří individuálních objektů se tak stal jeden nízký, horizontálně členěný objekt s malými střešními vikýři a kontaktní fasádou asocijující kopečky pistáciové a meruňkové zmrzliny. Kvalita a estetika přestavby odpovídá období raných devadesátých let. Celá nezastavěná část pozemku je vydlážděna a slouží jako parkoviště hotelu. Na pozemku stavby se nenachází žádná zeleň. Osobní názor autorů předkládaného návrhu je, že jakákoli další stavební úprava je v tomto místě žádoucí a městotvorná.
Stavba zachovává měřítko a objem původní zástavby a vrací se k přirozenému členění hmoty trojdomu na tři vizuálně oddělené hmoty (domy), které přirozeně reagují na stoupání terénu ulice Na Rozhraní. Konkrétně: okapní římsa nárožní hmoty (domu) je ve výšce stávajícího objektu (266,70 B p. v.), výška druhé hmoty (domu) je o 850 mm výše než výška nárožní římsy. Výška okapní římsy třetí hmoty (domu) je o 850 mm výše než okapnice druhého domu a zároveň o 850 mm níže, než okapnice zachovaného domu v ulici Na Rozhraní (p. č. 47) a zároveň o 850 mm níže, než okapnice plánovaného domu na pozemku p. č. 46, který drží okapnici svého souseda vlevo. Římsy tak kopírují sklon terénu v jednotném rytmu. Prezentovaný návrh zachovává charakter a podobu okolních střech: Hřebeny střech jsou ve stejné vzdálenosti od chodníku jako hřebeny sousedních objektů, výška hřebenů je stejná jako u stávajících objektů a tím pádem i sklon uličního střešního pláště odpovídá sklonu sousedních domů. Uliční fasády tak respektují stávající objekt a navazující okolní zástavbu. Dvorní fasádní čára nadzemních pater podél ulice na rozhraní byla srovnána s dvorní fasádu stávajícího objektu na pozemku p. č. 47. Z důvodu lepšího využití pozemku a zajištění potřebných parkovacích míst je na pozemku zahloubeno suterénní patro, v jehož části je zbudováno podzemní parkoviště pro rezidenční stání. Zbylá část suterénu je využitá pro domovní vstup a schodiště a komerční prostor / prodejnu. V důsledku svažitého terénu je vstup do prodejny umožněný přímo z nároží ulic Prosecká a Na Rozhraní a vzniká zde plnohodnotný komerční prostor v těsné blízkosti tří zastávek MHD, který jistě snadno najde svého nájemce.
Návrh je koncipován jako trojdům. Je frázován do tří vizuálně oddělených hmot (domů) které se od sebe odlišují výškou okapnic a architektonickým ztvárněním fasád (barevnost, materiál), proporcí oken a řešením střešních vikýřů. První a třetí objekt mají tyto zmíněné prvky a barevnost velmi příbuznou. Prostřední objekt odlišnou, ale harmonicky navazující na své sousedy. Novostavba domu díky tomuto postupu přirozeně reaguje na stávající zástavbu. První a třetí dům mají barvu fasády ve světle žlutých a okrových tónech. Fasáda je doplněna o dekor z keramického obkladu, zejména okolo věže a okolo střešních vikýřů. Prostřední dům má fasádu v tónech šedé. Proporce oken jsou užší a nižší, za to však na poměry fasády hustší. V uliční i dvorní fasádě se nachází v horním patře terasa.
Nejzřetelnějším prvkem návrhu je věžovitá nástavba, která akcentuje nárožní polohu objektu. Jedná se nejen o nároží bloku činžovních domů, ale také o nároží hranice Městské čtvrti Prosek. Nárožní prvek je tak vítačem či branou návštěvníků Proseka a městské části Praha 9. Ze zákresů je zřetelné, o jakou kvalitu tento prvek stávající zástavbu obohacuje, aniž by došlo k nežádoucímu přistínění okolních objektů či jejich zahrad.
